Dvě pětiny lidí si nevědí rady s nenadálým výpadkem příjmu

9. 6. 2016

Z průzkumu finanční gramotnosti provedené ministerstvem financí a OECD v loňském roce vyplynulo, že stále až 52 procent lidí v Česku má malé finanční znalosti. Dvě pětiny lidí nevědí, co by dělaly při výpadku pravidelného příjmu, zejména kdyby byly zadluženy.
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je třeba více pozornosti věnovat vzdělávání v oblasti financí a rodinného hospodaření, a to zejména ve školách, ale také posílit ochranu občanů a spotřebitelů před riziky nabídek různých „výhodných“ půjček a úvěrů.
V současnosti na tuzemském trhu nabízí či zprostředkuje různé finanční produkty na 60 tisíc nebankovních institucí či podnikatelů, o kterých je jen minimální přehled.

Návrhem zákona o spotřebitelském úvěru z dílny ministerstva financí, který by do půjčování peněz vnesl alespoň elementární pravidla, by se podle Babiše měla ve třetím čtení v tomto týdnu zabývat Sněmovna.

„Chceme tím zamezit současné praxi klamání a zneužívání neznalostí spotřebitelů a zlepšit jejich postavení na úvěrovém trhu,“ zdůraznil ministr financí.
Možnost předčasně splatit půjčku

Zákon například stanoví, že lidé by mohli splatit dluhy z půjček téměř kdykoliv, omezily by se také sankce za pozdní splátky. Norma kromě toho zvyšuje odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru a rozšiřuje dozor České národní banky i na nebankovní poskytovatele úvěrů. Před prodejem nemovitosti, kterou má věřitel v zástavě, musí spotřebiteli poskytnout šest měsíců na doplacení dlužného úvěru.

Lidé budou také nově moci předčasně splatit hypotéku bez sankcí, přičemž banky si budou moci účtovat pouze účelně vynaložené náklady. „Ministerstvo financí dlouhodobě zastává názor, že předčasné splacení úvěru nemá být trestáno,“ připomněl Babiš.

Další zlepšení by měla podle Babiše přinést novela zákona o platebním styku, která umožní lepší orientaci v nabídkách bank a zjednoduší přechod od jedné banky k druhé.

S možností předčasně splatit půjčky však řada ekonomů i finančníků nesouhlasí.

„Na první pohled se rozšíření možnosti předčasně splatit úvěr jeví jako pozitivní zpráva pro spotřebitele. V navrhované podobě však bude znamenat výhodu pouze pro bohatší klienty s vysokými hypotékami a spekulanty s nemovitostmi. Obávám se, že pro většinu klientů bude mít opatření naopak negativní dopad, protože zvýší ceny úvěrů na bydlení a ztíží podmínky pro jejich získání. Klienti si totiž ve vyšších úrokových sazbách budou platit službu, kterou nevyužijí, a pouze ponesou zbytečné náklady,“ řekl Martin Rezek z advokátní kanceláře Rezek, Prunner, Firická.
Pětina lidí nespoří
Češi nejenže příliš nevědí, kolik vlastně zaplatí na úrocích, pokud si vezmou půjčku, ale ani neumí hospodařit se svými pravidelnými příjmy. V případě výpadku těchto příjmů by 15 procent domácností nepokrylo své náklady ani po dobu jednoho měsíce, uvádí průzkum MF.
Zhruba polovina domácností by pokryla své náklady po dobu alespoň tří měsíců. Z průzkumu dál vyplynulo, že finanční rezervu na delší dobu mají většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a lidé s vysokými příjmy. Naopak menší rezervy se týkají většinou mladých do 29 let a nízkopříjmových domácností.
V případě výpadku hlavního zdroje příjmu by se lidé ve 12 procentech snažili využít úspor, něco prodat nebo omezit výdaje. Pět procent lidí by spoléhalo na půjčku, přes třicet procent by si rychle hledalo novou práci, ale hrozivých 37 procent lidí vůbec neví, jak by v takovém případě zareagovalo.
Rozpočet si podle průzkumu nesestavují téměř tři pětiny českých domácností, zatímco před pěti lety to byla necelá polovina domácností. Dodržování rozpočtu sleduje 84 procent z těch, kteří jej sestavují. Téměř pětina lidí v Česku aktivně nespoří.