Proč nesplácíme své dluhy?

5. 6. 2013

Podle posledních údajů z ČNB z ledna 2013, z celkově vypůjčených 1,165 mld. korun, nesplácely domácnosti bankám dlouhodobě 5,3 % úvěrů v hodnotě téměř 56 mld. Kč.
Počet dlužníků v regionech přitom není v přímé korelaci s nezaměstnaností, ale je dlouhodobě více ovlivněný ekonomickou silou regionu. „Kupní síla obyvatel jednotlivých krajů apriori ovlivňuje jejich rozhodování při zadlužování. Proto ve Středočeském kraji, který je po Praze ekonomicky nejsilnějším regionem, je situace v počtu dlužníků nejhorší. Žijí zde lidé, kterým se dařilo, ještě před třemi lety viděli svoji situaci optimisticky a nebáli se zadlužení. Samotná Praha na tom s počtem neplatičů není o moc lépe. Naopak v krajích, kde jsou průměrné příjmy nižší, je méně dlužníků, neboť lidé jsou zde při nakládání s penězi opatrnější,“
Výjimky tvoří Ústecký a Moravskoslezský kraj, ve kterých je počet dlužníků přímo úměrný nezaměstnanosti. V těchto případech je to způsobeno vyšší koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel, kteří jsou bez kvalifikace, což jim znemožňuje uplatnit se na trhu práce. Na jejich situaci má podíl také malá finanční gramotnost a celkově nižší zodpovědnost za způsob života.
Věkové zastoupení ukazuje, že nejvíce dlužníků v kategorii 30 až 40 let. Jsou to lidí, kteří mají rodiny a mají největší nároky na spotřebu – budují si zázemí, nakupují zboží a služby – celkově mají největší výdaje. Mladší zpravidla pokrývají pouze svojí osobní spotřebu, na což jim příjmy stačí a nepředlužují se. A naopak starší generace má již vyřešeno zázemí a již tolik „nebuduje“, pokrývá jen svoji spotřebu a je opatrnější na hospodaření s penězi.