Sedm set tisíc Čechů neplatí včas za služby a půjčky

12. 11. 2015

Záznam v obávaném seznamu neplatičů, vedeném mobilními operátory, dodavateli energií, bankami a úvěrovými firmami, má 700 tisíc Čechů. Nejvíce na severu republiky.
Vyplývá to z údajů negativního registru dlužníků SOLUS, který si společnosti vedou a mezi sebou ho sdílejí. Výpis z něho rozhoduje, zda klientovi půjčí, prodají datový tarif, nebo mu ukážou dveře.
Jen u mobilních operátorů má přibližně čtyři sta tisíc zákazníků dluhy kolem čtyř miliard korun. Je to rok co rok takový balík víceméně totožných sporů o neuhrazené faktury za mobily, že stát si s tím už dokonce ani neví rady.
Vláda chce, aby razítka na neproplacené faktury, potvrzující, že zákazníci operátorovi skutečně dluží, která jsou startérem pro exekuci, nedával už Český telekomunikační úřad, jako dosud, ale soudy. Ty se tomu brání, protože na tom většinou není moc co posuzovat.
Na sto zákazníků je až 18 neplatičů
„Jde o několik set tisíc sporů každý rok. Přitom ti lidé většinou opravdu dluží a nemají věcné argumenty, že to tak není,“ poznamenal pro Právo viceprezident Soudcovské unie Tomáš Novosad.
Podle tajemníka sdružení SOLUS Jana Stopky pokračuje rozevírání rozdílů mezi jednotlivými regiony ČR. Tradičně nejvíce potíží se splácením mají v okresech na severu ČR a v Moravskoslezském regionu.
Více než patnáct dospělých ze sta má zápis v negativním registru SOLUS v okresech Louny, Teplice, Ústí nad Labem, Chomutov, Sokolov a Most. Tam firmám dluží dokonce osmnáct lidí ze sta.
SOLUS je mezi spotřebiteli obávaný registr vedený velkými společnostmi. Jsou v něm jen hříšníci, ne ti, co si půjčili, ale včas splácejí. Proto se mu říká negativní. Díky záznamu v něm už k svému překvapení byli mnozí odmítnuti, když třeba chtěli přejít k levnějšímu operátorovi.
V registru jsou minimálně rok
Není zřejmě totiž spotřebitele, který by něco neobjednával od firmy, jež záznamy do SOLUS posílá a nahlíží do nich. Podíl občanů s dluhem po splatnosti zapsaných v Registru fyzických osob SOLUS už činí 8,12 procenta všech dospělých obyvatel Česka.
Narážejí na to, třeba když chtějí přejít od operátora k operátorovi, od distributora energie k jinému, a ten nově zvolený je nechce. Společnosti sice na jednu stranu o zákazníky soutěží všemožnými marketingovými lákadly, ale o neplatící zájem nemají.
Jak se do tohoto registru člověk jednou dostane, třeba kvůli zpožděné úhradě pojistky nebo faktury za mobil, tak trvá minimálně rok, než je záznam o existenci dluhu vymazán, byť byl uhrazen.
Dlužníci třeba i s nějakým zpožděním zaplatí, ale že mají černý puntík, zapomenou, a když pak žádají o úvěr na podnikání nebo spotřebitelskou půjčku, často se diví, že se banka či nebankovní úvěrová firma zdráhá jim peníze půjčit, anebo jen za vyšší úrok či s betonovým zajištěním.
Varování pak v tomto interním systému blikají i u nespolehlivých klientů, tedy těch, kteří sice nakonec vždy zaplatí, ale až po urgencích, a tak je to s nimi pořád dokola.
Potvrzení o bezdlužnosti
Výjimečně se může stát, že osoba je v registru zapsaná, i když fakticky nic nedlužila. Jedná se o situace, když například operátor vystaví zákazníkovi omylem fakturu už poté, co byla služba řádně vypovězena, a klient si důsledně nepohlídal storno faktury.
Ta v systému nezaplacených faktur zůstane, může být i po třech letech stále vymáhaná. Pokud měníte operátora, pojišťovnu nebo nějakého pravidelného dodavatele služeb či zboží, vždy si proto na konci smluvního vztahu vyžádejte písemné potvrzení o bezdlužnosti. Většina firem s tím nemá problém. Ověřit si lze předem i to, zda v registru SOLUS jste nebo ne přes SMS výpis. Není sice zadarmo, ale pokud člověk třeba žádá o úvěr, tak s poplatky, v tomto případě v řádu desetikorun, musí stejně počítat.
Každopádně by si lidé měli dávat pozor na záznamy v některých dalších tzv. registrech dlužníků, protože v minulosti byly zaznamenány případy, kdy provozovatelé pak tahali z firem i spotřebitelů peníze na nejrůznějších poplatcích za služby, které nechtěli, nebo za výmaz. Tak trochu vydírání.
Kromě SOLUS patří k „oficiálním“ registrům ještě bankovní a nebankovní registr klientských informací CRIF, který si provozují banky a nebankovní společnosti. Ten ale není postaven na principu jen negativního záznamu, tzn. dlužníků po splatnosti, jako SOLUS, ale jsou zde veškerá data, tedy i o včas platících klientech majících úvěr, půjčku, leasing. Evidovány jsou zde i kontokorenty.